Velikonoce ve světě
Slovensko
Slovensko má velikonoční zvyky velmi podobné s Českou republikou. Hospodyňky mají nad hlavu práce s jarním úklidem, domácnosti se zdobí velikonočními dekoracemi a do váz se dávají větvičky. O Velikonočním pondělí chodí mladíci po domech a mrskají ženy pomlázkou. Na východním Slovensku polévají dívky studenou vodou nebo je rovnou vykoupou v potoce, což jim má zajistit svěžest a energii. Koledníci dostávají ručně malované kraslice, sladkosti nebo peněžité odměny.
Maďarsko
Tradice polévání dívek a žen má zajistit, že budou plodné. Její kořeny sahají do předkřesťanských časů. Muži za to, že své příbuzné a známé něžného pohlaví postříkají parfémem, dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol.
Polsko
V této silně křesťanské zemi jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce. Na Bílou sobotu si zástupy věřících chodí do kostela nechat posvětit potraviny (požehnaný košík), na nichž si pochutnají se svými blízkými na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší. Z kynutého těsta se pečou bábovky nebo beránci.
Na velikonoční pondělí se chlapci mrskají děvčata vrbovou větvičkou, polévají je vodou a voňavkou. Děvče, které je polité, se dle pověry do roka vdá.
Rusko
V Rusku oslavují pravoslavné Velikonoce podle starého juliánského kalendáře, tedy všechny církevní svátky se slaví se zpožděním. Rusové si nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu. K tomu pečou ruské kuliči - neozdobený chléb politý sněhem z bílků. Veselé a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a obyčejů – tradiční barvení a zdobení vajíček, které si přátelé darují na důkaz vzkříšení a třikrát se políbí na tvář.
Dominantní barvou při dekorování Velikonočních vajíček je v Rusku červená, jako symbol Kristovy krve. Navíc, na rozbíjení skořápek se používají hřebíky, pro připomenutí Kristova ukřižování. Velikonoční oběd je velice přepychová slavnost, u které se obvykle sejde celé příbuzenstvo.
Ukrajina
V Ukrajině je tradičně na Velký pátek pečen ukrajinský velikonoční chléb pascha, a to hned v několika různých velikostech, pro každého člena rodiny a jeden velký pro celou rodinu. Pascha je zdoben různými ornamenty - osmiramennými kříži, věnci, květinami a ptáčky z téhož těsta. I tímto se liší od ruské kuliči - neozdobeného chleba politého sněhem z bílků. Pro pečení paschy se používají speciálně vytvořené keramické formy, v mnoha domácnostech se využívají i různě široké hrnce.
Německo
V Německu mají kořeny moderní tradice o velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka a zde také vznikl zvyk zdobit velikonoční strom vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi. V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením. Němci také znají malování nebo barvení vajec, v různých částech jejich země se ale tradice liší. Například v Horní Lužici na pomezí s Polskem a Českem se konají nedělní velikonoční jízdy. Stovky jezdců na koních v místních městečkách a vesnicích zvěstují zprávu o narození Krista. V Bavorsku je známé třeba házení vajec, kdy se majitel domu pokouší přehodit střechu, přičemž někdo z rodiny může vejce na druhé straně chytat. Takový hod prý stavení ochrání před bleskem. Německou neobvyklou tradicí je tzv. velikonoční oheň. Na jedno místo se svezou Vánoční stromky, ze kterých se udělá velký oheň na znamení očištění se od znaků uplynulé zimy a přípravy na příchod jara.
Rakousko (Vídeň)
V Rakousku hrají na Velikonoce ozvláštněnou hru koulení vajíček, jejímž cílem je co nejvíce rozbít skořápku vajíček protivníků. Na Zelený čtvrtek preferují k jídlu něco zeleného. Sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, prý přináší štěstí a zdraví. Na Bílou sobotu jsou zejména v oblasti Alp oblíbené velikonoční ohně, které mají spálit zimu. Tento zvyk se udržuje i v některých částech Německa.
Francie
Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, nesouc zármutek z Kristova ukřižování, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. Když se v neděli vrací do Francie, všechny ty dobroty k velké radosti dětí pouštějí dolů. Děti je pak v zahradách a domech sbírají. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které "přežijí", symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky. Některé rodiny jedí k obědu jehněčí, v Alsasku se peče beránek.
Bulharsko
V Bulharsku se podle tradice barví vajíčka načerveno a peče se Velikonoční chléb. Pár dní před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a červená vejce svým tureckým přátelům, ale také příbuzným, kteří tento dar považují za čest. Posel, který dar doručuje je obvykle obdarován menší peněžní částkou jako poděkování. O Velikonocích je v Bulharsku také zvykem ťukání vařených vajíček jedno o druhé. Lidé postupně mezi sebou bouchají o sebe vajíčka, z nichž jedno pukne pod nárazem toho druhého. Komu zůstane neprasknuté vajíčko, ten bude mít šťastný rok.
Chorvatsko
Stejně jako u nás jsou symbolem Velikonoc v Chorvatsku malované kraslice. Jedním ze zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.
Řecko
V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka.
Itálie
V Itálii se náboženské tradice a oslavy prožívají velice silně, pořádají se veliká procesí a lidé se modlí. Mnohými vesnicemi procházejí velikonoční procesí, věřící se vydávají také na křížovou cestu, během níž si připomínají Kristovo utrpení.Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. Z kynutého těsta se pečou velikonoční holoubci ozdobení mandlemi. K snídani na Velikonoční pondělí se podává torta rustica, slaný koláč se zeleninovou a vaječnou náplní. Tradičním velikonočním jídlem je pečené jehně.
Španělsko
Ulicemi procházejí procesí se sochami Ježíše Krista a svatých. Jejich účastníci mají často na hlavě špičaté kapuce, někteří z nich mají na výraz pokání kovové řetězy.
Irsko
Velký pátek je v Irsku posvátným dnem. Nesmějí se zabíjet žádná zvířata, nesmí se ani rybařit, pálit nebo opracovávat dřevo. Nikdo se v tento den nesmí stěhovat nebo začínat jakoukoliv práci. Vejce, která jsou v tento den nakladena, jsou označena křížem a každý by měl alespoň jedno takové vejce o Velikonocích sníst. O velikonoční neděli lidé tančí v ulicích a tak soutěží o velikonoční koláč. Oblíbenou zábavou je také kutálení vajíček z kopce. Ráno v den velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst.
Anglie (Velká Británie)
Ve Velké Británii o Velikonocích otevírají muzea, historické památky, zámky, hrady a zahrady. V některých místech přetrval velmi zvláštní zvyk. Ženy přivážou muže k židlím a vymáhají výkupné. Muži jim to hned druhý den oplatí. Přivážou je k židlím a vymáhají výkupné. Výkupné však už nejsou peníze, ale sladký polibek.
Vajíčka k těmto svátkům patří i v Británii, i když jinak než u nás. Kromě slepičích a křepelčích zahrnuje velikonoční nabídka i vejce krocaní, bažantí, a dokonce i pštrosí. Nejvíc se ovšem objevují vajíčka čokoládová. Malované kraslice zde nenajdeme.
V Anglii ohlašuje příhod velikonoc již masopustní úterý, spíše známé jako palačinkový den, kdy ženy napečou spoustu palačinek a všichni je poté konzumují s javorovým sirupem, cukrem, citronem a nutellou. Avšak nikdo přesně neví, proč jsou s tímto dnem spjaty právě palačinky. Snad proto, aby se zkonzumovaly všechny zbytky potravin v domácnosti. Zbytky tuku, másla a vajec. Tedy jídel o nadcházejícím přísném, tradičním půstu zakázaných.
Jednou z největších velikonočních tradic je v Anglii, stejně jako v Americe i Austrálii, tzv. Egg hunt,neboli „hon na vajíčka“. Velikonoční zajíc, který je zde symbolem velikonoc, v neděli naděluje čokoládová vajíčka, která poschovává různě po domě a hlavně po zahradě. Děti, jakmile se ráno vzbudí, na ně pořádají hon. Při hledání vajíček se pořádají také různá společenská setkání.
Anglické školy udržují velikonoční tradici velikonočních klobouků, které by se měly především nosit na nedělní bohoslužbu. Pořádají soutěže o nejkrásnější velikonoční klobouk.
Amerika (Spojené státy americké)
Ve Spojených státech jsou velikonoční svátky spíše nenáboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se mimo návštěv kostela schází v sobotu večer u zdobení velikonočních vajíček a pořádají oslavy. V neděli ráno se koná lov na vajíčka. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě. V hlavním městě USA, Washington, D.C., soutěží děti mladší osmi let ve hře kutálení vajíček - Egg Rolling. O Velikonočním pondělí mohou přijít do zahrady Bílého domu a pomocí tyče před sebou postrkují v trávě vajíčko.
Kanada
Kanaďané oslavují tyto svátky podobně jako Američané – pořádá se Egg hunt (hon na vajíčka). Děti si ve školách nebo doma barví velikonoční vajíčka. Na velikonoční pondělí má většina lidí volno a jí velikonoční vajíčka smíchaná s javorovým sirupem. Jednou z největších součástí oslav Velikonoc je zde zimní festival pořádaný v Quebecu.
Austrálie
Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.
Filipíny
Do vesnice San Pedro Cutud se sjíždějí věřící, kteří po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a nechají se na něj krátce přibít (ukřižovat) jako pokání. Těmto scénám tradičně přihlížejí turisté. Katolická církev tento rituál kritizuje.
Mexiko
V předvečer Velikonoc po setmění se tisíce lidí vydává do ulic. Mají s sebou obrázky nebo papírové krabice s obrázkem Jidáše naplněné bonbony a pamlsky. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.
Norsko
Kromě lyžování v horách a malování vajíček je v Norsku tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. V těchto dnech bývají dokonce i krabice od mléka potištěny detektivními příběhy.